Veiseihna tahpa article phakawpa he vaw rei hra ma y.
VEISEIHNA
by L. Amie, Camp: Delhi
Mara hrozie pha chaipa cha "Veiseihna" he a châ. Veiseihna he chihropa (Mongyupa, Viapa, Tlaikaopa, etc.) nôchâ tawhta hâlapasua (mimicry) tlyma Marapa hrozie-nôchâ liata eima la pangiah laipa tlyma châ leipa ta, reih hropa tawhta lapa (adopted language) châ hra vei. Mara reih châ tah, Marapa hrozie liata angia chaipa, Mara pathipalô chhôh tawhta apua pakaipa he a châ. Nô nata Paw zyta amâ sawzy nata ama tu-samo chhâ liata he 'VEISEIHNA' hrozie he zâ pachu-pachhua lai eita, atahno daihti taihta Marapa hro liata Veihseihna he a y ngâ thla ha. Kyhpachâna zy, Ngâchhihna zy, Tiamana zy, apahly pakituhpa 'Veiseihna' he hrozie-nôchâ achâpa vâta âkichochâ pata chhopasia thei awpa chhao châ vei. Kao pangawhzy (5-points) tawhta alaichadai ei sila.
1) Chava-chahao nata râh siena liata hiasa pathipalô veiseihna: Nopi daihti liata "Daitly daihpa" he khisaw zydua (chanô zy ahlao vei ei) pahly pata amâ pahrua tyh. Noh kha-nohno tlyma (one or two days) satlia nata paw satlia viapazy ta râh lâ arû tlua eita, machâ viapa zy patluasa(pakysa) bei veih ei. Arû adaihnataih ama hmô nahta, daitly ama dai nawpa su 'chava' lâ phao eita, daitly dai nawpa su (tipi para) liata ahmaopakhy eita, hawti thokha nata machâ thokha arû apakyh theileipazy chhao daitly dai n`awpa no atlô nata he tipi para lâ he âma sie (pangai) tyh. Tho-tlâ paziapa chô liata arûpei apatlâ kaw pata khâh eita,machâ nata hawti zy ta châh ti thia eita, satlia viapazy tah arû cha thothu nahta arao kaw pata phy lyma eita. Varo ama phy hâ tawhta arûbu vaw puata, ti chô nata ryhlâzy a sie lai lyma, Ngadie nata Ngatlaw zy y molo thei khao leipa eita, ama râhrei nga kaw. Machâ naw zy hmohmia-pasai pata, ama tâkôzy achaba eita y molo thei khao hra vei. Satlia nawzy chhao arû amâ phypa cha ama patlôpa khai tawhta ama zydua ta Nga a thipazy cha ahua eita. Sukha lia sopakhy khai tuapa ta,cha khai tawhta, uthei viapa zyta asu-su patlu pata Nga cha amâ vaw raih tyh. Hârâ-hnohmei nata asiethei leipa zy tovyu chhao ama taopa tyh hra. Ama hry liata pawhra-machâ chaipa (uthei chaipa) cha 'satô’ paphaosha eita; cha cha Nga ama patupa hry liata alai chaipa ama piepa he a châ. Cha Satô cha satlia thatlo viapa zyta o lâ amâ kaw phaopa tyh. (Chapi mozyta he hawta hmotao rohna kawpa he kô tochhie rôhta ama tao tyh).
Tawhtala, Khi kha liata Sa laipa Sasu-zuneipazy, Ngiahrai zy, Sawzaw zy akapa nata apa-aopa y ei sala, asa khisaw zyta ama rai tyh. He hawta ama vaw taopa he 'Sakâtu' tah eita. Sa laipa zy ama ka/pa-ao nata 'Sakâtu' he ama tao tyh. Akatuhpa nata apa-aotuhpazy tovyu deikua alurupa he châ ta,asa phapa ama tolei châh chhao a za y tyh hra. He hawta 'chava-chahaoh nata râh siena liata hiasa veiseihna' ama vaw palâsa tyhpa he mopakha pano likaw liata palâsa tyh hra eita, kuma ylei (vadua) châh ta, ama viasapa cha ama Nga hmô chhôpa tlyma, pavaw pa-aopa tlyma olâ paphaosa pata, ku ruapa tlaita olâ akuatuhpazy amâ vaw y ty hra. He hawna heta, Mara sawzyta amâ viasa zy hnota, nata khisaw chô liata hro phapa he ama vaw palâsa tyh.
) Khichhai Chô liata Pathipalô Veiseihna: Khizaw he eima khitlyna râh achâpa vâta khi atlyh hra awpa eima châ hrapa vâta,nata khichhaizy amâ reisi-chhosipa vâta tlyma achâ thei hra aw. Khichhai zy he dao kaw tyh eita, ama po hneipa liata alôh chaipazy pabu sa ty eita, Awh (chicken) zy thiepa ta, niedo pha viapa zy taopa eita, awhti zy chhao ama khichhai zy he ama vaw pie tyh. Amo n`awpa ama parypa khai tawhta chhaota Lyu thatihzy, chhôkha thatihzy, khisaw thatihzy ahiahri eita, bielôhawpazy zâ reipi taihta amâ vaw rei kho tyh hra. Apha kaw pata,amâ khichhai zy ama vaw pakyh ty. He hawna heta eikhano daihti liata Marapazy tah amâ khichhai chô liata veiseihna amâ palâsa tyh.
3) Opa zy chô liata Veiseihna: “Opa chhiepa" tahpa ta ama opazy he amâ papeimawsa ngâsâ ty. Opa chhiepa tahpa heta chhiena la dy leipa ta, chyhsapazy eima nohto hro liata Opa lyu-hripazy eima ngiah zie nata Opazy y leipa ta khih a sa thai leizie reihna a châ chai. Opazy nata lyu liata ahna-hlasizy nido kho eita, râh lâ tawhta hmo amâ vaw phaopazy chhao opa-lyuhrizy saihei tuapa amâ châ lymâ tyh. Ahlu nata achy apabuasa leipa eita, niebaw chôchâ liata apathlua leipa ta amâ niedo kho lai lyma. Chielei-tlaleina nata thina kyh liata opazy he hmia a sahtuapa châ eita,he hawpa kyh liata azi-châna palô ama vaw hnei tyh. He hawna heta Marapazy opa lyuhri liata nôchâ phapa vaw phao eita,opazy ahryuchhia ngai vei ei.
4) Bie achhona kyh liata Veiseihna: Bie achhona kyh liata veiseihna he hmotaopa ta veiseihna amâ palâsa hawpa kha châ khao vei. Lâthlô liata viasazy atyh ei sala, bie achho tua leipata akhôsai ngai vei ei. He he Marapa hro liata a vaw y hapa a châ. Pahneisilina chôta nata aly-ua kawpa ta,thatih zy ahiahri khaitua eita, "chakhia la e" tahna chôta amâ khôsai tyh.Bie achhona ky liata Marapazy reika phapa amâ hmâ tyh.He hawna heta "a u,...pawhnai,...nunu,..hnaihnai,...hnaipaw..." tahpa bie athlô kawpa reihka zy zâ hnei eita. Atano daihti taita he hawpa reihka angiapa he Marasawzy ta bie achho-chhana kyh liata eima za hma lai tyh.
5) Bao angiahpazy baona liata Veiseihna: Bao angiapa zy baona chôchâ liata veiseihna â vaw y tyhpa he MTP biepipa nata hmotaopa heta apalâ pasiasa ngaita tyh.He hawpa kyh liata veiseihna he khisaw zyta ama za palasa tyh. Chileina vâta lyu asie thei khao leipazy ama y nahta khisaw zyta ama baokha tyh.He hawpa kyh liata Marapazy ta amo ody-rai hlâ chhaota zâ papeimawsa via tyh eita.Hâra-nôhmei zy nata chieleina vâta lyu ava thei leipazy,lyu athlyu theileipazy nata shah atai thei khao leipazy amâ y nata,khisawzy tah ama bao ty.He hawta hmotao veiseihna he mopakha pano likaw liata ama palâsa tyh hra.Lyuthlyu,lyuva nata sha tai apatlô haw viapazy chhao mopakha pano tah ama bao tyhpazy ama za y tyh hra.
High School eima chu nota, Mizo subject liata "Tlawmngaihna" tahpa he a chu pita, arotuhpa tah 'Tlawmngaihna' phazie arohpa kha apha ngâsâ pata ei pahno. Tlaikao naw zy he chabu hneipha eita,ama rei hlu hra,hmo pahno eita, charopa chhao ama thai ngai ta. He hawta ama chapa vâta, charopa tawh zyta Marapazy miah vaw pahnie eita. Viasa thokha zyta 'Tlawmngaihna' tahpa he Mara reih liata eima hnei hra tah ei ta,"Tlyngiahna" achâ ama vaw ta tyh. He hmo he achana dopa nata athu viapata ei pacha nahta ei palô he apasa via rili tyh. Veiseihna hnôchhy laipita, Tlawmngaihna cheichalo awpata palô eima phaopa hawta ei za pacha lai. Tlyngiahna hlâta Veiseihna he reih pitlo via syulyupa châta, reih uhthei viapa a châ thei hra. Achô liata biepi miapangawpazy liana khita, Satô paphaosapa zy sakâtupazy yta, veiseihna thabypazy cha ei ta.khichhai chô liata zy,chhieno phano tahpa liatazy bie achho-chhana (communication) liata zy Veiseihna he âlâ papua lai ty.Tlawmngaihna hlata Veiseihna he aki chocha via haw.Mara reih adopa, eima mahno mahpaw pathipalô chhôru tawhta apuapa Veiseihna eima hnei thla ha tawhtala, Tlyngiahna tahpa reihka he eima hma hra awpata âbyupata pahno rai va na.
Note: He article pha ngasapa a rohtuhpa he Satlia L. Amie a cha. Ano he MSO Bangalore Branch President parohpa chata, Bangalore University tawhta M.A (English) a patlo tawhta atahma he Delhi liata a y ngahai. Acho liata eima ly kaw.
| < Prev | Next > |
|---|






bite off, start link:http://www.mrgolf...
in the magazine are top link:http://www...
his arm choking: "No, link:http:/...
link:http://www.hairedit.com/category-1...
of strange fire is tragic suffering, wou...
56 style semi-automatic link:http://www...
burnt out on the floor, he fell to the ...
semi-circle twice, link:http://www.hai...
buried alive in below. link:http://www...
basin, the destination of our trip is the