Marapa nata Krizyhpa

E-mail Print PDF

Eima pioneer missionary novahzy eima rah ama kaw ngiana thlahpa Thlarah (Sept.) thlahpa eima vaw tloha heih ba. Atako he Thatihpha eima dao tawhta Ko 102-na a cha. He daihti liata pacha awpa peimawh kawpazy nata alyna biezy Satlia Elaisa ta aropa he vaw reih hra ma y.

 

Marapa nata Krizyhpa

by Elaisa Vahnie    
Bloomington, IN, USA
Sunday, 06 September 2009

Tlâhpizy vaw sie pakho lyma ta,
adyhna Thâtihpha a vaw
tlokhei hai tuhpa hmô awpa cha a rohnah ngaita kaw dia!
Tiahna bie vaw phuah ta,
Zaio hnohta, “Na Khazohpa cha Abei a châ,” a vaw
tahtuhpa a cha. - Isai 52:7 (Centenary version).

Biehmiapa:

Mararah nata Marasaw chata khaina avaw tlokheituhpa Missionary-zy Rev. & Mrs R.A. Lorrain ta Khazohpa bie hmapa ta Marapa taphie maniah a taopathi hawna (transformed) he Maraland Gospel Centenary Magazine liata roh awpa ei vaw khoh ngaita. Kyh nanopazy vata vaw cha thai khao vei. Atahma September 26, 2009 he Rev. & Mrs R.A. Lorrain zy ta Mararah Thatihpha ama vaw tlokheina Ko 102-na a cha. Marapa thlahpa la deita chalei pata Mara Chipho khaina avaw ngia khei haw tuhpa eima Missionary novah atheithlahpa ta palyupalih lyma heih awpa he hmo ngiachai kawpa achapa ta ei pahno. Chavata he article chyupa he September Sunday hmiatuahpa liata aparaparo kawpa ta ei vaw pachhuapanohpa a cha.

1.        1. Krizyhna ta Marapa maniah a taopathi:

Mararah liata Krizyhna avaw tlokhei hmiatuapa cha Missionary Rev. R.A. Lorrain a cha. Chata acha khiah cha, Abei Khazohpa nata Missionary Rev. R.A. Lorrain raihria vata Marapa cha taopathiepa eima cha tah theipa a cha aw. Thlapa la deita apihpathipa (convert) cha leipa pita, sapa lia chhao maniah a sapathi (transformed) khai haw. Lawyer, Medicine doctor, Engineering, Public servant, nata Business men hlupi eima pua haw. Chavata, ‘Chin and Christian’ tahpa Chin identity sakha ta avaw sie lai bah hawpa hawna tlaita ‘Mara and Christian’ tahpa chhao he identity sakha avaw cha haw hra. Marapa zakha liata zakha Krizyhpa eima cha haw!

2. Missionary Rev. R.A. Lorrain rai hria chakaona ta Marapa Chipho tlohpa maniah a pachasa:

Rah avaona nata chipho kyh liata athaisopa (Political scientists and experts) zy ta chipho tlohpa cha awpata abyuhpa hmo satho ama taw/tao-pa (criteria) zy cha:

i)                     Leilo ahneipa (geographical land),

ii)                   Phoryhpa no-eihpa (distinct culture), nata

iii)                  Reih nata Châ (literature or written Language) zy he ama cha.

Ahropa zydua hnei khai haw hra sila, Châ nata Reih pitlohpa eima hnei vei khiah Mara Chipho ta rei awpa atlohpa vaw cha thei khao aw mapi.

Marachâ (written) language ataotuhpa he Captain S. R Tickell, Captain Lewin, Rev. Savidge, etc, zy ama cha tahpata adua kheipa thokha ama y. Rev. R.A. Lorrain taopa acha tahpa adua kheipa a ma y hra. Akhei hawta achapa chhaota atanoh Marapa Krizyhpa Marachâ hawta eima pypa cha Krizyhpa Hlabu (hymn) nata Mara Biehrai (Mara Bible) Chabu Pathaihpa tawtapa he a cha. Chahlei khota Notla la Mara Autonomous District Council (MADC) sawkhana file zydua he he hmapa ta siekheipa cha hra ta, Mara Board of School Education (MBSE, MADC) ry liata Primary school nata Middle school liazy he Lorrain taopa he achupa a cha hra. Cha hawhta Mara rah liata Mara awnanopazy ECM, MEC, CCIM, etc zy ta he cha he ama hmah lyma hra. Magazine, newspaper, etc khazie leicha tlyma a y hai hra. He zydua he Rev. Lorrain hriapasana tawhta pitlohpa sai a cha. Chavata, R.A. Lorrain cha Mara Châ nata Reih api apatlotuhpa cha ta, Marapa zy pi Chipho tlohpa lata maniah apachasatuhpa a vaw cha.

3.  Rev. R.A. Lorrain ta eima Mara Chipho a duakhei lyma tyh:

Marapasaw zy chipho tlohpa lata maniah achhithapa deita chaleipata, Chipho hropa zy chadi-chada- na nata ama nohpahlipa liata eima leilo pathlei lei nâ awpata a kuzo a chapa ano ta a vaw padua hawpa Mara Awnanopa heta Mara chana liata aduapahreipa ta, Mara Chipho cha a vaw khasia (protected and defended) lyma thei haw. Atanoh he eima Missionary vaw paduapa Awnanopa he vaw y vei mawhsala, Marapa saw zy pi Lytai District liata Lai chipho cha taraw eita Mawreih(Mizo reih) achei khai hawpa, Vytu-Zophei, Senthang cha taraw eita, ama rei pahlei lyma pata Lai reih ngala a chei kho bahpa zy hawta eima cha hra nâ awpa eima hnia kaw(Note: Zophei, Senthang, Lautu or Lytu zy chhao so via lyma eita, ama Cha nata Reih ama khasia pathao lyma haw bah). Cha chichhihna tawhta maniah avai tuhpa nata maniah apabosa tuhpa cha eima Missionary Rev. R.A. Lorrain vaw paduapa Mara Awnanopa he a cha.

4. Khizaw pohpalohpa liata Mara identity maniah chaluapapuatuhpa a cha hra:

Atanoh Missionary Rev. R.A. Lorrain ta a vaw paduapa Mara Awnanopazy heta rah nata khizaw Awnanopa ahmao pakhyna py laichapa a chapa Myanmar Council of Churches (MCC), The World Alliance of Reformed Churches (WARC), World Council of Churches (WCC), etc- zy liata official representation taopa ta Mara Chipho maniah achalua papua lyma.

5. Mongyu-pa Missionary achakaona liata luh apabuchhohpa:

Achhana liata eima pahno awpa cha, khizaw liata missionary nawzy thatih achu laihpa ta mongyu penawh ama rai hriana nata ama chakaona liata ama thi khaohta ama luh apabupa he y lihla vei ei. Eima missionary Rev. Lorrain tlai he a cha. Asaw samohzy cha atahma he Marapa hawhta Mararah liata y eita, eima niepa nie eita, eima bupa ama bu. Kyhkha la ta ngiachhie tlao ama chhih hra. He zy he my leipa sila, Ryusoh kawpa Khazohpa ta Rev. Lorrain hmapa ta maniah a piehapa he paso thai tuhpa, aly zie athaipa Marapa eima cha awpa he kho achhih ta, hmo ngia ngaita kawpa a cha.

Chavata, Rev. R.A. Lorrain cha Marapa chata thlapa pachhana thatihpha avaw tlo khei tuhpa a cha. Marapa nata Krizyhpa identity maniah pietuhpa a cha. Marapa Chi nata Pho tlohpa lata maniah a chhihthatuhpa a cha. Marapa Chipho hropa ku ry liata eima leilo pathlei lei nawpata maniah avaihtuhpa a cha. Marapa eima paipatlah lei nâ'awpa ta maniah akhasiatuhpa a vaw cha hra. Marapa chata ahrona apie tuhpa a vaw cha haw.

Chavata atanoh Marasaw nata thyutliazy pi eima pacha hmeiseih awpa ta ei khohpazy cha:

1) Globalization chha eima tlo hawpa vata suhto rahto la Marapazy pi eima pangai lyma aw. Khatai suh, khatai rah eima tlopa chhao ta eima Missionary Rev. R.A. Lorrain hmotaopazy apabosatuhpa ei cha ma? Achavei khiah a hmo paduahawpazy a pahleipalohtuhpa ma tlao ei cha? tahpa he sasyta eima hiahri awpa apha kaw.

2)  Missionary Rev. R.A. Lorrain tlaita pi avaw patloh hawpa Marapa chipho nata Marapa identity khasiana liata apha chaipa he Missionary Rev. R.A. Lorrain hmotaopa nata apaduapa hmozy khasia palaiseihsapa hlata apha viapa khapa e a y chy aw!

3)   Eima Missionary Rev. R.A. Lorrain ta avawpadua hawpazy sawta apareisa leipa, sala kawpa thyutlia zy eima cha pathlei aw ma?

4) “Apokhana” bietlah he “pokha khopa nata sasy apalyupalina” ta deita hma awpa achhuapa ma tlao eima cha? Marapa “thatlona” chata eima hmah hmeiseih ma?

5)  “The Lakher Pioneer Mission” thatih blog ataotuhpa Puhpa Martin F Walker reipa hawta, ata noh Marasaw zy byhna atoh tlah awpa Chipho cha haw bah pita, eima byhnba tohpa nata eima taka soh-hneirohna zy he apalai kawpa nata sasyta azo kawpa ta “Church” thiehpa zy padua chakhei nawpata ma tlao eima hma aw?

6)  Abeipa ta ahmapa Rev. R.A. Lorrain hriapasana nata tao pasana vata Marasaw hlupi duahmo phana taita maniah achhihtha haw. He eima duahmo phapa byhna he Mara Awnanopa zy pachhaipazah viana nata pohkha athona “luxuryâ€? tahma eima hma aw?

7)  Eima Missionary Rev. & Mrs R.A. Lorrain ta atanoh thyutliapa zy eima ngiatlah liata maniah a pahnie hawpa maophaona (historic responsibilities) phao ngana liana heta Abeipa tawtapa byhna y chai aw vei ma? Anoh hriapa nata tao hawpa zy khasiapa ta palaiseihsana liana heta Marapa Chi Pho eima bohna nata eima laiseih nawpa cha chai thlah vei ma?

Mongyupa Rev. R.A. Lorrain he missionary-heroes- zy hry ta ‘True Hero’ patluapa a cha, keimo chata cha. Maniah Missionary zy hawta baokhatuhpa ahneipa vata nata Mission Centres zyta tuapa a chapa vata a vaw chakaopa cha vei. ABEIPA ta a awpa vata nata Marapa kyh a pacha hmeiseihpa vata Mararah nata Marasaw a vaw sie hnaopa a cha. Ahneiroh leipa chhaota ativyupa (self-sufficient) a chana he keimo Marasaw zy rao ta maniah vaw sopa hawta, Mara Awnanopa chhao Ko 100 taihta sasyta amohopa eima vaw cha thei haw. Marapa chata ahrona apie hawpa he atanoh Mara thyutlia zy pi Marapa chata hrona apie nga hra awpa ta pachuna (example) pha chaipa ryusohpa maniah a hla haw.

“Tlâhpizy vaw sie pakho lyma ta, adyhna Thâtihpha a vaw tlokhei hai tuhpa hmô awpa cha a rohnah ngaita kaw dia!” Rev. R.A. Lorrain Marapa cha ta a chakaona nata hmo padua hawpazy chhazawta leidia thai khao aw vei. Paw lo thai leipa hawh ta â pawh via rili aw!

Comments (0)
Write comment
Your Contact Details:
Comment:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img]   
:D:):(:0:shock::confused:8):lol::x:P:oops::cry:
:evil::twisted::roll::wink::!::?::idea::arrow:
Security
Please input the anti-spam code that you can read in the image.
Last Updated ( Thursday, 17 September 2009 16:39 )  



Maraland.Net

About Us
Contact Us
Company Info
Maraland Blog
Maraland

Mara History
Map of Maraland
Maraland at a Glance
Tourist Spots
Programs

Advertising
Partnerships
News Contribution
Article Competition
Help

How to Register
How to Comment
How to Submit News
How to Submit Link
Policy

Terms of Service
Privacy Policy
Copyright Notices
Comment Guidelines
© 2002 - 2011 Maraland.Net - The Home of Mara people on the Internet - All Rights Reserved
RSS Feed