Moral Reformation

E-mail Print PDF

Moral Reformation he Marasaw zy pita eima peimawh hmeihseih tahpata hmopapua pata he article pha kawpa, Rev. K. Itei ta arohpa he vaw reih hra tua ma y.

MORAL REFORMATION

Rev.Itei
Rev. K.Itei,
New colony: Siaha

“Moral Reformation“ tahpa biepipa he eima râh nata Awnanopa ta eimâ ngiah ngaitapa, biepipa kawh ngaitapa a châ. He article liana heta â ki chochâpa ta a ngiahnao thei leipa aw pi ta, Moral Reformation eimâ ngiahna chhâpa zy, atanoh daihti liata eima hro nata palôh phaozie zy mopa ta Moral Reformation kyh eimâ pachu hluh awpa a byuhna kyh zy biehmiapa hawh deita ta palâsa achhuahpa a châ. He article, “Moral Reformation” tahpa biepipa he Biblical perspective, Bible pachuna lâ a heihpa ta, a thaipazy pahao nawpa ta ropa a châ.

1. Moral Reformation ta â chhuahpa :

Chyhsa hmiatuapazy thâtih Bible liata eima hmôpa hawhta chyhsapa cha moleina liata a pao hapa, Khazohpa ta a tao chhâna hawhta  châ khao leipa ta a pavia hapa a châ.(At.3:6,23,24). Chavâta chyhsa sawzy pi cha nô py chhôh liata eima y no tawhta moleipa nata moleipa ta apihpa eima châ (Hlazy 51:5).Abeipa Khazohpa ta,“Chyhsapa palôhrupa pachâna cha a hawti no tawhta moleipa” ( At.8:21 ), ”Chyhsapa pathipalôh he hmo zydua hlâta dô thaipa nata pasichhih ngaitapa” (Zer.17:9), tahpa ta maniah a phuahpa a châ. Cha yzie cha chyhsapa pathipalôh raona (Moral Corruption) he eima pikheipa nata eima châna thabyhpa a châ eima tah thei aw.

Atanoh Corruption chi nano nanopa ta raona maniah a tlôkheipa zydua he a thaby chaipa cha Moral Corruption tawhta a puapa sai a châ. He hawhta chyhsapa cha moleipa ta a pihpa nata a laiseihpa, doh-lei tawhta taopa nata chieh-leipa deita eima châpa vâta Moral Reformation (hro nata pathihpalôh taopathina) eimâ ngiah ngaitapa a châ. He dei chhao châ leipa ta daihti sie lymâ ta,hmo to a vaw thla laih lymâ ta, hmo to â nano lymâ. Pamosa nawpa ta thaina nata sonazy a pôh ta, hmo thiehpa nata khaw thiehpazy pua ta, he hawhpazy heta chyhsa palôh phaoziezy, hrozie zy, hmotaozie zy, nata khihsa-tôhtuzie zy a chatliepa ta a vaw panano laih  lymâ. He hawhpa hmo thiehpa nata khaw thiehpa zy heta hmo phapa nata hmahsiena hluhpi a vaw tlôkhei nota â do leipa ta a hmâhtuhpazy châta raona a tlôkheipâ lymâ hra.

Chavâta chyhsapa liata a ypa chhie nata pha pahnona â donazie ta hmâ thai awpa ta apachuna phapa zy, hmo do leipa hlâta hmo dopa tao awpa ta achhihthana phapa zy, nata chyhsapa liata khotlyna a ypa hmâpa ta hmo chhiepa siesai ta, hmo phapa atlyh awpa ta apasyuhna zy he chyhsapa hro nata palôh taopathina raihria rôhnahpa a châ. He chyhsapa hro nata palôh taopathina rai hria awpa ta phahnai ngiah ngaitapa ta hma lana he Moral Reformation ta â chhuahpa a châ.

2. Moral Reformation eimâ ngiah :

Atanoh eima râh nata a chhôh liata a pahrâpazy (chhôh to nata mo to) hro nata duahmo pakhâta ta eima mopasia tita eimâ ngiah chaipa cha Moral  Reformation a châ tah ei sihla rei chhei tu thlyu ma pi. Eima châna nata duahmo eima mo pasia tita eima ngia maniah a ryh khao leipa ta,”eima râh tlâh vei “eima tah tyhpa zy “eima râh a rao hai” eima tah tyhpa zy heta Moral Reformation eimâ ngiahzie palâsa ta, kyh to liata eima hro nata palôh phaozie a do leipazy he siesai ta, chhie nata pha pahnona pasohpa (conscience) hmâpa ta palôh dopa eima phao chyu awpa a byuh tahpa chhao maniah a pahnosa.

Atahmâ no tawhta eimâ patlâh patoh leipa khiahtala eima rao via lymâ aw. Hro nata palôh phaozie do leipazy cha leidiana hmiakô liata ama sie tahpa pahnopa ta eimâ pado (taopathi) para awpa a byuh. Pamosa nawpa ta Malaria pasana hri a ohpa cha Malaria patlâhna thohna dopa pie leipa ei sihla, pavyhpi pasapa thohna pha chaipa chi khazie rai hmah pie hr’ei sihla tlâh beih aw vei.

Eima râh nata a chhôh liata a pahrâhpa chyhsazy hro nata palôh phaozie a rao haipazy thâtih he pakah ta pahripaziah thai kaw hr’ei sihla tlâhna maniah tlôkhei aw vei. Thâchhie eimâ reipa nata eimâ maochhiepazy chhaota tlâhna nata laiseihna phapa maniah tlôkhei hra aw vei. Eima tlâh nawpa ta a thohna dopa cha Moral Reformation he a châ. Râh nata mo hropazy bai khao leipa ei sihla, râh a patlâhsa leituhpa nata raona atlôkheituhpa cha “keima na ei châ “ tahpa eimâ pahno chyu tita  nata a thohna dopa Moral Reformation eima pahlaotlohsa tita eima tlâh aw.

3. Tlâhna thohna pha chaipa :

Atahmâ no eima râh liata eima mo pakha hro a rao haipa zy,eima chhôhkha hro a rao haipa zy,eima khitlâh hro a rao haipa zy,eima politics hro a rao haipa zy,eima khihsa-tôhtuna nata nie tluana kyh liata eima hro a rao haipa zy,zyhna kyh lâ taihta eimâ ngiapâna hro a padâh via laih lymâpa zy he taopathi â ngiah ngaitapa sai a châ. He zydua he taopathi awpa ta Marapa râh liata a pahrâpa zydua pi ta maohphaona lai ngaitapa eima hnei chyu.Anodeikua cha Abeipa Khazohpa ta maohphaona eihhrâhpa maniah a pie chyupa hawhta râh chhihthatuhpa zy, Awnano chhihthatuhpa zy, NGO chhihthatuhpa zy, pachutuhpa nata sawkhâ rai a hriapa zy nata chhôh to liata nô nata pawzy ta maohphaona eihhrâpa eima hnei. Eima maohphaona chyu liata a môzia leipa ta, phahnai ngiah ngaitapa ta, hnabei dy leipa ta, eima palôh phaozie a do leipa nata eima hro a siechhei haipazy taopathina (Moral Reformation) he biepi chaipa ta hmâpa ta eimâ tymâkhei chyu awpa a byuh. He heta tlâhna mo to châta tlôkhei aw ta,eima râh patlâhpa châ aw ta, eima râh he râh khochhihpa châ aw ta, Abeipa byhnâ piepa râh roh a pahnâhsa aw.

Malakhai.3:12;Athaona.27:27).

Pamosa nawpa ta nata eima pathao nawpa ta he hmo sâkha he a chhâna ta eima chhôh apakhaisa chyu ei sihla:

Keimo Awnanopa chhihthatuhpazy pi nata chhôh to liata nô-pawzy pi ta, eima sahlao nata eima sawzy eima chhihthana ry liata a ypa maih Krista liata hro pakipa ama hnei chyu thei nawpa ta atymâkhei ei sihla (Mt.6:33 hawhta) a mohta ta Krizyhpa moh ama phaopa he a daih khao vei. Chyhsa hmâ tlâh châpa nata kao to liata chhihthatuh phapa ama châ thei nawpa ta ama thlahpa lâ hro tawhta pathaopa ta eima pachhuahpanoh awpa a châ.Eima râh nata maw râh liata chyhsa pachhuahpanohpa hlâta o nata lyu, khihsa-tôhtuna nata nie tluana kyh zy liata eima tha nata zâh, eima palôhrupa zydua eima hmâ khai hapa heta eimâ ngiapâna hro maniah a padâhsapa dei châ leipa ta, chyhsapa pachhuahpanohna kyh liata a phahlana eima hneipa ta â lâ. Chyhsapa hro a rao haipa taopathi nawpa ta chyhsapa lâ tawhta eima tao theipazy he a daih vei.Krista Kraws hmotaotheina,Thâtihpha hmotaotheina, chô lâ tawhta Khazohpa ngiachhiena raihria â chahraohnazy eima ngiah.

Chyhsa ahy rai Thlahpa Pathaipa chhihthana ry liata a hroziezy a phapa ta a pachâpasia ta (Lk.17:15), Krista angiapâ ta, a pachunazy zyh awpa ta bie a taih ta, hawh leipa ta a biepiepazy thlai a zyh hapazy (Hlazy.119:59,60) cha Krista ta a papipathisapazy ama châ (Zh.3:3-16). He hawhpa ngiapâtuhpazy cha Thlahpa Pathaihpa ta pahrâlâh ei ta (Rm.5:5), Thlahpa Pathaipa ta chhihtha ei ta, Khazohpa sawzy ama châ (Rm.8:14). He hawhpa ngiapâtuhpazy ta Thlahpa Pathaihpa Khazohpa hmotaotheina ta chhôh lâ tawhta ama hro panano ta, hro a thlana (Moral Transformation) a pahneisa ei (2 Kor.5:17).

Moral Transformation ta Moral Reformation sa papua ta, Moral Reformation ta palôh phaozie dopa pahneisa ta, hmo dopa nata phapa tao hluhna a sa papua. He hawhpa hro heta chyhsa moleipazy châta hrona nata tlâhna pakipa Krista zawhzi ta a patosa tyh. Chavâta a mohta ta Krizyhpa, molei rona ahlao leipa ta pipathina zy nata hro athlana (pananona) ahlao leipa ta pachha châ apahnopasiana zy he Krizyhpa hmeihseihpa (apihpathipa) cha leipa ei ta, Biehmeihseihpa zydua liata chhihtha amâ ngiah (Zh.16:13).

Chhihthatuhpa phapa, nô phapa nata paw phapazy cha sahlao nata sawzy châta byhnâ ama châ tahpa rakha liata eima palôh a tlâh awpa (â daih eima tah awpa) châ khao vei. Chhihthatuh phapa, nô phapa nata paw phapazy ta âmo hawhta chhihthatuh phapa ama papua pachhuah awpa a châ (2 Tim.2:2) tahpa he Abeipa bie châ ta, he he ta eima hro maniah chhihtha chyu mawh sy.

MARALAND.NET: Article, English/Mara, Maraland.NET liata asaipata publish theipa a cha. Akhohpazy cha ta This e-mail address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it liata paphao pata editor zy ta ama vaw publish aw.

Comments (7)
  • Apaw
    Atahmahla ta article na la a rei pha kaw sai na... Anna zy py ta corruption ama dyuh ngapa chhao he "Moral Reformation" tawh heta athaoha khiahta cha a rai nao kaw aw. Eima rah dei chaleipa ta khizaw chyhsa zydua ta ama peimawh chaipa a cha.
  • Anonymous
    Moral Reformation tapa bie hetala Martin Luther zy, John Waclif zy, John Hus zy, Galileo zyta Roman Catholic Awnanopa & Pope & Bishops zy chhithana & pachuna adoleipa ama dyupa vata patu ei ta, maty (martar) tai ama chapapa chocha eina pathei sa kawna. Reformation rai rai he hmeiseipata eima apply thei khiatala aphakawsai pata ei pahno, e.g. Moral Reformation, Spiritual Reformation, Religious Reformation, Administrative Reformation, Education Reformation, Physical Reformation, Social Reformation, Cultural Reformation, National Reformation, etc.
  • Ck
    Rev.K.Itei eima rah ta angiahpa nata peimawh ngaitapa Article pha kawpa na thyupa vata ei caly khei hmeiseih
  • CKC
    Dear Our Father, you are very handsome.We, your children refuse to be called the sons/daughters of Lucifer. We prefer to enjoy in the presence of God/ in the lightness of God rather than in the darkness of the world. We put the laws of the LORD in our hearts and write them on our minds.No one can defeat us. Thank you for inspiring us. Happy long life to you.
  • Judith Paw
    Marasawzy chata eima rah Awnanopa nopawzy byhna ama vaw cha hmeiseih. Mara Literature liata chhochhi, Awnanopa nopawzy he yleipa ei sala, a thi thlahha thlyu aw na, tah theipa a cha. Chavata, ei pasahsa kaw ei. He article he pachhoh hra sala, apachuna a pha ei tah hmeiseih. Eima paloh phaozie he sakhana liata taopathi byuhpa a cha. Buddhaism pachuna liata cha "Right Attitude," "Right Understanding" tahpazy y ta. Eima Biehrai liata chhao pachuna hluhpi a y. Chazy cha he article liata hmo awpa vaw y ta, pha ei tah hmeiseih. Nohto hmo eima hmopa nata theipazy he reipachhie awpa deita ta pacha leipa ta, keimo maohphaona a y hra, tahpa tlao athei awpa pachuna cha ta, ei thohkhei kaw.
    -
    Ei khochaipa vaw palasa tua' sa, "râh a patlâhsa leituhpa nata raona atlôkheituhpa cha “keima na ei châ"
    -
    Papuh, tlah parei mah y. Abeipa ta kha cha ypa mawh sy.
  • JK Chozah : ATC Aizawl
    He Article he Chapi Assembly 2010 Sovenier liata pa kha reih ha nata apha ei tah kaw. Eima rah (Mararah) nata Marasaw hro zie chhu pata Mara Ethical Conduct (Moral reform) he eima ngia kaw ba pata ala, apachai pata Election no heta a hno pachai heih. U thei viapa zah na nata uasana liata zy, tlarai, thlachhia etc na noh liata zy a hno pachai heih. Pho so tua viapa nata a sosah tua via pazy sai pata hma eima la a ngia ngaita kaw. Khisana rai naona a chadaina nata khizaw hmo eima pha, pahnei nata pahnei lei chhao pacha lei pata (Globallaization nata Comercialism) zy vata a cha thei hra aw...

    He Article he atahma chata cha apha hmeiseih pata eipahno
  • Anonymous
    Reasons of Moral conflict : marapazy ei hmo da.
    1. Parent responsbility: Hmasiena dopa pahno leipa ta hmasiepa parent, he heta family management,sawzy mohona, phusa hmadah ado..thlakha ta sawzy phusa ama pahryuna nata phusa ama hmana, nopawzy ta ama pahno khei lyma awpa abyu..under 15 ta chahnamei, sahma atao awpa cha vei. He chochah liata Parent/guardian/teacher zy maophaona ahlao aw.. eg. Cl-V11 students thokha mei pazypa pahno awpa ama y.
    2. political level: policy, plan nata vision ahlao leipa ta project y thai vei, he heta regruitment, promotion, posting and appointment pabua thei ta, gov'tal department liata conflict atlokhei thei..madc liata department phapa, hlaotlopa nata hmasi chaipa,..? He kyh liata maophaotuh chaipa cha, A Raja EM nata telecom secretary(Off).
    3. Religious leadership: pipathi hmeiseipa, Aizawl la atly nata Judaiskri, ama khi liata Pity..he hawpa nawhzy bie pachupa kei hmahta ei zo leipa, Beipa Zisu chhochhi..he kyh liata pathla awpa a hlu kaw..Pastor nawzy naineipa ta, hmiamo ama hnei awpa cha vei, Beipa Zisu moh pha nawpa ta.
    4.teacher responsblty: he he apeimawh kaw, generation guardian a cha, creative teacher hnei hlu mapi, text teaching method, moral nata disciplinezy ahlao leipa ta teacher phapa acha thei vei..
    Hillary Clinton Delhi avy nota, areipa "indian hawti nawzy ama hriapasa kaw, American nawhzy la T.v, computer nata mobile liata ama daihti hmahlu kaw ei ta, hriapasana pahno leipa ei ta, pei ei ta kaw" ata. hriapasana ahlao leipa ta hmasiepazy moral ado vei....nopaw bie paso thai lyma ei su!
Write comment
Your Contact Details:
Comment:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img]   
:D:):(:0:shock::confused:8):lol::x:P:oops::cry:
:evil::twisted::roll::wink::!::?::idea::arrow:
Security
Please input the anti-spam code that you can read in the image.
Last Updated ( Wednesday, 27 July 2011 04:44 )  



Maraland.Net

About Us
Contact Us
Company Info
Maraland Blog
Maraland

Mara History
Map of Maraland
Maraland at a Glance
Tourist Spots
Programs

Advertising
Partnerships
News Contribution
Article Competition
Help

How to Register
How to Comment
How to Submit News
How to Submit Link
Policy

Terms of Service
Privacy Policy
Copyright Notices
Comment Guidelines
© 2002 - 2012 Maraland.Net - The Home of Mara people on the Internet - All Rights Reserved
RSS Feed