AIZAWL, Nawh 9 (DIPR/Maraland.net) - Mizoram Human Development Report (Draft), 2011 liata District nano nanopazy nata Mizoram chhoh liata chi nata pho nano nanopazy achuna, hnatlana, chano nata chapaw akhona nata nietluana kyh liata ama hliena dah palasa ta, Mizoram cha Human Development Index (HDI) liata India rah liata asahpa py a cha.

(Report a taotuhpenawh Delhi tawhta expert zy Aizawl liata workshop ama hlaonopa)
India pohpalohpa HDI he 0.467 a cha no ta, Mizoram cha 0.651 a cha. He Mizoram Human Development Report he Institute of Human Development (IHD), New Delhi ta a pachhuahpanohpa a cha.
Mizoram state chhoh liata district nano nanopazy duasu:
Human Development Index (HDI duasu):
Aizawl - 0.747
Serchhip – 0.733 ;
Mamit – 0.72;
Lolei – 0.692;
Champhai – 0.671;
Kolasib – 0.665
Siaha – 0.639
Lytai - 0.551
Hnatlana - Health Status Index liata, ama sahna lyma hawhta:
Champhai – 91;
Serchhip – 89.3 ;
Kolasib – 88.1;
Aizawl – 87.2 ;
Siaha – 85.1;
Lolei – 80.5;
Mamit – 74.7 nata
Lytai – 71.9 a cha.
Health Infrastructure Index liata:
Aizawl – 0.75;
Saiha – 0.73;
Lolei – 0.53;
Kolasib – 0.52;
Serchhip – 0.52;
Champhai – 0.46
Mamit – 0.29
Lawngtlai – 0.01
Educational Achievement Index (EAI), Employment and Livelihood Index (ELI) nata Gender Development Index (GDI) liazy ta Aizawl District cha asah chai ta, a hnai chaipa cha Lytai District a cha.
Mizoram GDI cha a pohpalohpa liata 80.1 cha ta, district nano nanopazy duasu cha he hawhta a cha:
Gender Development Index (GDI)
Aizawl – 84.9;
Kolasib – 81.4;
Champhai – 79.5;
Siaha – 78;
Serchhip – 78;
Lolei – 74.4;
Mamit – 71.7
Lytai – 69
He Mizoram Human Development Report chochah liana heta workshop chhao noh no Nawh 5 nata 6 pazy khata Planning Minister Puhpa H. Liansailova pahypa ta Tourist Lodge, Aizawl liata hneipa cha ta, he report a taotuhpa Delhi la tawhta expert zy hleikhota, state liata he lachhah liata sawkha rai laipa a hriapa nata Mizoram University liata pachutuhpazy ama hlao.

(Mizoram Planning Minister Puhpa H. Liansailova bie a rei nopa)
Minister chata Mizoram ta a ei khana chata Human Development Report a hnei theipa cha hmo ngiatlahpa a chazie reih ta; Minister chata he report he sawkha ta a raihriana liata baotuhpa pha kawpa nata mohmiapasaina a pietuhpa peimawh kawpa a cha, tah ta 12th Five Year Plan taona kyh liata chhao a phahnai awpazie a reih.
Institute of Human Development, New Delhi tawhta Prof. R P Mangam, Miss Diksha Arora nata Prof. Atul Sarma zy ta he Report chochah liata presentation chhao ama hnei hra.
Source: DIPR Mizoram website.
-
|2012-01-10 08:45:06 AnonymousHealth Infrastructure Index liata Siaha he a chhie chaipa hawhta pachapa cha ta, acho liata ama palasapa liata Aizawl a pazipa hawhta a cha heih. He ama report he apytlah cha va tly ma. He hawhta report doleipa he policy taona liata hma aw ei ta, Siaha cha health infrastructure thiehpa taona kyh liata maniah khokhei tua khao aw vei ei. Complaint hra si la he report zy he excuse taona chata ama hmah thei ngyu aw. He report he hieha a pachhi thei ngyu khiah maw?
-
|2012-01-15 04:17:17 Anonymous - HDIeima human development index(hdi) a nai pa hei amo pathi na chata hma ei su y..eima economic nata health duahmo zy he eima care via awpa a ngia kaw.Keimo mara saw zy pi hei economic duahmo liata eima nai kaw.Rai tiama viata hria awpa nata eima hlao zy eima preserve thai awpa a byu kaw.Siaha liata he a hneiro viapa zy heichi hro pho hropa sai ama cha.Business liata zy mara na eima nai kaw...














.
.
. 
